Stejnojmenný název připadl 1. národní konferenci pořádaná pod záštitou předsedy vlády ČR a předsedou Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky pana Mgr. Bohuislava Sobotky. Konferenci pořádal Úřad vlády České republiky ve spolupráci Společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti J.E. Purkyně.
Několik postřehů a zajímavostí z konference:
V roce 2015 vydaly zdravotní pojišťovny na léčbu alkoholových závislostí přes 1 miliardu korun. V porovnání s rokem 2014 tyto výdaje vzrostly.
Pouze 8 % pacientů u praktického lékaře dostane doporučení k omezení konzumace alkoholu (dr. zmiňuje dr. Popov).
Profesor dr. Miovský konstatuje, že 20 g alkoholu denně není doporučená dávka ke konzumaci, je pouze zdravotně akceptovatelná, resp. jde o maximální denní dávku, která je vhodná.
Rizikové pití dospělých je charakterizováno mezní hodnotou 60 g etanolu a více u mužů, u žen již 40 g alkoholu a více (20 g = cca 0,5 l 12st. piva, 2 dcl vína, 0,3 l míchaného nápojen, 5 cl destilátu).
Denní užívání i malého množství alkoholu není bez rizika možného rozvoje závislosti. Úplná abstinence by měla být minimálně 2- 3 dny, jinak je překročena hranice bezpečného pití!
Ministerstvo zdarvotnictví ČR vytyčilo úkoly Akčního plánu na snížení spotřeby alkoholu. Tento akční plán vychází ze dvou národních strategií - Zdraví 2020 a Národní protidrogovou strategií.
Hlavními cíly akčního plánu je snížení celkové spotřeby alkoholu (v gramech čistého lihu):
Doporučené odkazy:
Vloženo 3. 11. 2017
V roce 1997 vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučení, v němž uvádí protektivní účinky mírných dávek alkoholu na krevní oběh ke snížení rizika ischemické choroby srdeční, přičemž horní limity byly stanoveny u mužů na 2 dávky a u žen na 1 dávku alkoholu denně. Dávka alkoholu je v tomto případě definována jako 250 ml piva nebo 100 ml vína nebo 25 ml lihoviny. Tato doporučení jsou však v protikladu s údaji o vlivu konzumace alkoholu na vznik nádorů. Riziko vzniku nádorů se obecně zvyšuje s množstvím konzumovaného alkoholu a nikdy nebyla zjištěna bezpečná hranice, respektive bylo zjištěno, že prakticky bezpečná hranice neexistuje. Riziko tedy zvyšuje jakýkoli alkohol v libovolném nápoji bez ohledu na druh a koncentraci. Mechanismus působení alkoholu na tkáň spočívá v přeměně etanolu enzymem (alkoholdehydrogenázou) na toxický acetaldehyd a reaktivní formy kyslíku, které způsobují genetické mutace dělících se buněk. Genetická různorodost lidí pak zvyšuje či snižuje v kombinaci s různou mírou konzumace alkoholu riziko vzniku nádorů. Doporučení odbornou veřejností je tedy jakýmsi kompromisem vzhledem k tomu, že výzvy k úplné abstinenci by byly neakceptovány. Nicméně lze pozorovat zpřísnění limitů oproti dřívějším doporučením např. z roku 1995, které byly Evropským kodexem proti rakovině na úrovni maximálně 3 dávek pro muže a 2 dávek pro ženy denně. Neměli bychom však zapomínat na to, že některé léky a cigaretový kouř škodlivé účinky alkoholu významně zvyšují. Pochybnost o protektivním účinku mírných dávek alkoholu na srdečně cévní systém vyjadřuje též prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc. odkazem na studie publikované v roce 2014 (Holmes MV, Caroline E Dale CE, Zuccolo L. Association between alcohol and cardiovascular disease: Mendelian randomisation analysis based on individual participant data. BMJ 2014; 349:g4164.) a v roce 2007 (Fillmore KM, Stockwell T, Chikritzhs T, Bostrom A, Kerr W. Moderate alcohol use and reduced mortality risk: systematic error in prospective studies and new hypotheses. Ann Epidemiol. 2007;17(5 Suppl):S16-23.).
Použité zdroje:
Vloženo 29.7.2014, poslední aktualizace 13. 5. 2015
Po odečtení možných pozitivních účinků, alkoholu, které někteří odborníci zpochybňují (Fillmore a spol., 2006) se alkohol podílí na vzniku více než 200 různých chorob. Úmrtnost působená alkoholem souvisí zejména s následujícími příčinami:
Celosvětová úmrtnost v důsledku pití alkoholu v roce 2012 dle skupin onemocnění (WHO, 2014):
Rakovina 12,5 %
Kardiovaskulární nemoci 33,4 %
Psychiatrická onemocnění 4 %
Gastrointestinální choroby 16,2 %
Infekční nemoci 8 %
Neúmyslná poranění 17,1 %
Úmyslná poranění 8,7 %
Úmrtnost novorozenců 0,1 %
otevřít celý článek prim. MUDr. K. Nešpora a PhDr. L. Csémyho - WHO o alkoholu (34,5 KB, DOC).
Vloženo 31. 3. 2015
Podnětem k tomuto textu byl dopis reklamou zmanipulovaného dospívajícího. Ten jednoho z autorů článku poučil, že pivo obsahuje hodně bílkovin a vitaminů. jak je to tedy doopravdy? Laikovi obsah vitaminů v miligramech mnoho neřekne, proto porovnáme pivo s laciným a snadno dostupným hrachem.
Bílkoviny v pivu
Půl litru piva obsahuje kolem 0,3 g bílkovin, což je zanedbatelné. Pro srovnání je to asi 80x méně než 100 g půleného hrachu.
Vitaminy v pivu
Obsah vitaminů v pivu je nízký, např. obsah vitaminu B1 v pů1 litru piva je oproti 100 g hrachu 77x nižší. Navíc alkohol zhoršuje využívání vitaminů z potravy (Said, 2011). To vede mimo jiné k nedostatku vitaminu D, osteoporóze a zlomeninám (Abukhadir a spol., 2013). Alkohol také zhoršuje využití vitaminu B1 z potravy (Singleton a Martin, 2001).
U lidí závislých na alkoholu, kteří preferovali pivo, se často setkáváme s postiženími periferních nervů a dalšími poruchami souvisejícími s nedostatkem vitaminu B1. Při podávání vitaminu B1 a abstinenci se tyto poruchy většinou upravují. U osob zneužívajících alkohol se také objevují nemoci způsobené nedostatkem vitaminu B6 (Badawy, 2014) a kyseliny listové (Medici a Halsted, 2013). Vyskytuje se také makrocytární anémie, což souvisí s nedostatkem vitaminu B12. K tomu dochází mimo jiné i v důsledku horšího vstřebávání vitaminů vlivem alkoholu (Kaferle a Strzoda, 2009). Z výše uvedeného vyplývá, že zapíjení jídla pivem nebo jiným alkoholickým nápojem snižuje využitelnost řady látek v potravě.
Minerály
Další polopravda se týká obsahu minerálů ze sladu. Zamlčuje se ovšem, že alkohol působí močopudně, a proto dochází naopak k výrazným ztrátám vody a minerálních látek. Z tohoto důvodu se u osob zneužívajících alkohol často objevují nízké hladiny minerálů, např. draslíku.
Celý článek autorů prim. MUDr. Karla Nešpora, CSc. a MUDr. Otta Mataneliho - » Střízlivá fakta o pivu
Závěr
Nutriční hodnota piva je zanedbatelná a nesrovnatelně nižší, než jakou má naprostá většina běžných potravin. Kromě toho alkohol zhoršuje využitelnost řady látek v potravě. Rizika pití piva jsou vzhledem k obsahu alkoholu ve většině piv vysoká. Přibližně polovina 100% alkoholu se v Česku vypije ve formě piva.
Vloženo 15. 7. 2016
Evropská unie je celosvětově oblastí s nejvyšším podílem uživatelů alkoholu a nejvyšší spotřebou alkoholu na osobu. Alkohol je zde - po kouření a vysokém krevním tlaku - třetím nejdůležitějším rizikovým faktorem nemocí a předčasných úmrtí, je tedy významnější než zvýšení hladiny cholesterolu v krvi a nadváha. Vedle návykovosti a přibližně 60 různých druhů nemocí a poranění s ním spojených je alkohol zodpovědný za velmi rozšířené společenské, duševní a emoční škody, včetně kriminálních činů a domácího násilí, což představuje obrovské náklady pro společnost.
Alkohol neškodí jen jeho příjemci, ale i lidem kolem něj, včetně nenarozených dětí, členů rodiny a obětí kriminálních činů, násilí a dopravních nehod s účastí alkoholu. S alkoholem stoupá riziko širokého spektra společenských škod - v závislosti na dávce a bez prokázaného prahového efektu. Pro individuálního pijáka platí, že čím vyšší spotřeba alkoholu, tím vyšší je riziko. Škody v důsledku pití jiné osoby sahají od nepříjemností typu rušení nočního klidu až po závažné dopady, k nimž patří ohrožení manželství, zneužívání dětí, násilí a konečně i zabití člověka. Obecně platí, že Čím závažnější trestný čin nebo úraz, tím vyšší je pravděpodobnost, že na něm měl podíl alkohol. Poškození druhých osob je pádným důvodem, proč se angažovat proti hazardní a škodlivé konzumaci alkoholu.
Alkohol vede k úrazům, duševním i behaviorálním poruchám, způsobuje postižení trávicího traktu, maligní nádory, kardiovaskulární onemocnění, poruchy imunity a onemocnění kostí a má za následek reprodukční a prenatální poškození. Alkohol zvyšuje riziko všech těchto onemocnění a postižení v závislosti na požité dávce, bez důkazů o prahovém efektu. Čím vyšší spotřeba alkoholu, tím vyšší riziko.
Malé dávky alkoholu snižují riziko srdečních onemocnění, třebaže přesný rozsah snížení rizika a úroveň spotřeby alkoholu, spojená s maximálním poklesem, je dosud předmětem debaty. Kvalitní studie a studie zahrnující korekci na možné ovlivňující faktory nacházejí menší riziko při nízké spotřebě alkoholu. Nejvýraznější snížení rizika je dosaženo v průměru při konzumaci 10 g alkoholu obden. Při spotřebě nad 20 g alkoholu denně se riziko ischemické choroby srdeční již zvyšuje. Zdá se, že riziko srdečního onemocnění je vázáno spíše na etylalkohol než na určitý typ nápoje. Pitím většího množství alkoholu při jedné příležitosti se zvyšuje riziko srdečních arytmií a náhlé smrti pro srdeční selhání.
Riziko smrti v důsledku pití alkoholu je dáno poměrem mezi riziky nemocí a úrazů, která se zvyšují v důsledku alkoholu, a sníženým rizikem srdečního onemocnění po malých dávkách alkoholu. Hladina konzumace alkoholu, spojená s nejnižším rizikem smrti, je nulová nebo téměř nulová pro ženy do 65 let věku a nižší než 5 g alkoholu denně pro ženy ve věku 65 let a více. U mužů je hladina konzumace alkoholu spojená s nejnižším rizikem smrti nulová do 35 let věku, asi 5 g denně ve středním věku a méně než 10 g denně ve věku 65 let a více.
Omezení či ukončení konzumace alkoholu je zdraví prospěšné. Všechna akutní rizika zanecháním pití alkoholu zcela odpadají. I u chronických onemocnění, jakými jsou jaterní cirhóza a deprese, vede omezení spotřeby či abstinence alkoholu k rychlému zlepšení zdravotního stavu.
Alkohol je spojen s mnoha různými fyzickými i duševními zdravotními problémy v závislosti na konzumované dávce, proto poskytovatelé primární zdravotní péče mají příležitost rozpoznat dospělé pacienty podléhající hazardní či škodlivé konzumaci alkoholu. Jelikož primární péče obnáší léčbu mnoha nemocí včetně duševních, je třeba pátrat po alkoholu jako jejich možné příčině a zavést příslušnou léčbu. Zejména důležité je snížit riziko poškození druhých osob.
Ze všech dopravních nehod v roce 2011 představovaly nehody zaviněné pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek 7,5% ze všech. Při těchto nehodách bylo usmrceno 89 osob, tj. 12,6% ze všech usmrcených a dalších 2 701 osob bylo zraněno. V porovnání s rokem 2010 byl počet takto zaviněných nehod vyšší o 4,5 %, tj. o 227.
Nejvyšší podíl těchto nehod je u cyklistů, kteří pod vlivem alkoholu zavinili 28,4% z celkového počtu jimi zaviněných nehod, následují řidiči mopedů (27,3%), vozkové (20%), chodci (15,9%) apod.
Tabulka uvádí počet nehod a jejich členění podle hodnoty zjištěné hladiny alkoholu a pozitivních nálezů drog: Zdroj informací: Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR a BESIP
Vloženo 20.1.2012
Rizikové pití je taková úroveň konzumace nebo charakter pití, které pravděpodobně povedou k poškození, bude-li návyk v pití přetrvávat; podle pracovní definice WHO (Světová zdravotnická organizace) je to více než 20 g alkoholu denně pro ženy a více než 40 g alkoholu denně pro muže (viz. jak vypočítat obsah alkoholu v nápoji).
Škodlivé pití je definováno jako "způsob pití způsobující škody na zdraví, fyzickém nebo duševním". Masivní epizodické pití (někdy označované jako binge drinking), které může být zvláště škodlivé ve vztahu k některým formám poškození zdraví, lze definovat jako vypití nejméně 60 g alkoholu při jedné příležitosti.
Závislost na alkoholu je seskupení fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, kdy má požívání alkoholu pro daného jedince mnohem vyšší prioritu než jiné typy chování, které dříve měly větší hodnotu.
Účinky alkoholu na lidský organismus interaktivním způsobem zobrazíte na www.napivosrozumem.cz
http://www.alkoholpodkontrolou.cz/ - stránky odborné společnosti (klinika adiktologie při 1. lékařské fakultě UK), naleznete zde adiktologickou on line poradnu, on line testy na míru rizikového pití a řadu dalších užitečných informací.
Typy konzumace podle spotřeby alkoholu:
Do které kategorie konzumenta patříte?
Základní skríningové nástroje k rozpoznání rizikového a škodlivého pití:
Doporučení | Počet dosažených bodů v dotazníku AUDIT |
adiktologická léčba | 20 - 40 |
ambulantní léčba | 16 - 10 |
riziko problémů | 15 - 8 |
dosud není problém, sebekontrola | 7 -0 |
Vloženo 2. 11. 2017
Obsah alkoholu v nápoji závisí na síle nápoje a jeho objemu. Existují velké rozdíly v různých zemích v síle i ve velikosti alkoholických nápojů. Z přehledu WHO vyplývá, že pivo obsahuje 2 % až 5 % čistého alkoholu, víno 10,5 % až 18,9 %, zatímco destiláty 24,3 % až 90 %. Jablečné víno obsahuje 1,1 % až l,7 % alkoholu. Proto je důležité velikosti nápojů uvádět tak, jak je v dané oblasti nejběžnější, a vědět zhruba, kolik čistého alkoholu dotyčný konzumuje při jednotlivých příležitostech a v průměru.
Aspektem při měření množství alkoholu, obsaženém ve standardním nápoji, je převodní faktor etanolu. Ten umožňuje převést jakýkoli objem alkoholu na gramy. V jednom mililitru etanolu je 0,79 gramů čistého etanolu. Např.:
Na rozdíl od většiny ostatních návykových látek je v těle alkohol odbouráván stálou rychlostí. Okamžitý účinek alkoholu se však bude lišit v závislosti na toleranci, kterou si konzument k alkoholu vytvořil "cvikem". Přibližnou koncentraci alkoholu lze určit dle tělesné váhy, pohlaví, počtu dávek a na základě doby, která uplynula od zahájení pití.
Definice jedné dávky znamená přibližně 20ml čistého alkoholu nebo cca 16 g alkoholu (např. 0,5 l piva ; 0,3 l míchaného nápoje -rum s kolou, 2 dcl vína, 0,5 dcl destilátu).
Snížená pozornost a zvýšené riziko dopravních nehod se zvyšuje již při koncentraci 0,2 promile alkoholu v krvi!
Přehledná tabulka o orientační koncentraci alkoholu v závislosti na hmotnosti, pohlaví a časovém faktoru:
On-line kalkulačku orientačního výpočtu naleznete např. adrese:
iOS - https://itunes.apple.com/us/app/alkohol-kalkulacka/id587372140?mt=8
Android
https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.simopt.besipalkoholkalkulacka
Zdroj informace: Mgr. Judita Stuchlíková, Ministerstvo dopravy ČR a BESIP ze dne 21. 5. 2015
Zdravotní komplikace zneužívání alkoholu a závislosti - čti článek zveřejněný ve ZDN, 5.10.2009 (64 kB, DOC)
Prevence problémů působených alkoholem u vysokoškoláků v širších souvislostech
Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc. a MUDr. Jakub Šimek
Výsledky studie dobře korespondují ze zjištěními, že rodiče, kteří zakazovali dětem doma pít alkoholické nápoje, byli v prevenci problémů působených alkoholem úspěšnější. Jako efektivní se na straně rodičů ukazovala schopnost stanovit a prosazovat zákazy týkající se alkoholu a zároveň vřelost a dostatek času stráveného s dítětem. Více v souvislostech se dozvíte zde » (28 kB, DOC)
Interakce alkoholu a jiných látek
Interakce (vzájemné působení) alkoholu a léků je závažný a v praxi častý problém. Nejčastější interakce alkoholu je s tabákem. Tato interakce zvyšuje riziko některých typů rakoviny ještě více než by odpovídalo součtu rizik pro tyto látky (přehled a mechanismy působení např. Zygogianni a spol., 2011). Interakce tabáku s alkoholickými nápoji zvyšuje riziko peptického vředu žaludku ...více se dočtete zde » ( 57,5 kB, DOC)
Vloženo 24.6.2011
Placebo může být efektivní
Studie placebo efektu různých autorů dokazují, že placebo může podnítit schopnost organismu uzdravovat se. Více se dočtete v článku prim. MUDr. Karla Nešpora, CSc. a MUDr. Hany Karbanové. Příspěvek na téma placeno, nocebo a psychologické účinky léků (2013) je využitelný zejména pro zdravotnické pracovníky a pracovníky pomáhajících profesí.
Vloženo 23.12.2013
Je možné, aby se alkohol vstřebal kůží? Takovou otázku si mohou pokládat zejména lidé abstinující od alkoholu. Jaká je tedy odpověd na tuto otázku se můžete dočíst v článku MUDr. Karla Nešpora, CSc.
Vloženo 7.1.2013
Alkohol a paměť v dětství a dospívání
U dospívajících, kteří zneužívali alkohol nebo na něm byli závislí, se zjistil menší objem hippocampu, tedy části mozku, která je důležitá pro paměť. Více v článku prim. MUDr. Nešpora...
Vloženo 29. 1. 2015
Pravdepodobny konec hypotezy o protektivnim efektu malych davek alkoholu u srdecnich onemocneni
Chyba ve studii se stala základem pro doporučení mírných dávek alkoholu v prevenci srdečně cévních onemocnění. Jaké skutečnosti vyplývají z nových studií se dočtete v článku » zde.
Vloženo 13. 5.2015
Účinky alkoholu na imunitní systém
Problematice alkoholu na imunitní systém se věnoval časopis AARCR (About Alcohol Research Current Rewiew v autorské práci Szabo a Saha (2015). Autoři uvádějí, že alkohol mění činnost všech buněčných poulací zapojených do vrozené i získané imunity. Akutní efekt alkoholu zánětlivou reakci spíše inhibuje, kdežto chronické působení alkoholu stimuluje zánětlivé reakce. Se zhoršenou imunitou souvisejí i další poruchy jako rakovina ...Prim. MUDr. Nešpor výsledky jejich práce přehledně shrnuje » číst více o účincích alkoholu na imunitní systém.
Vloženo 18. 9. 2015
Proč kocovina trvá 2-3 dny a proč není vhodné pít kávu s alkoholem, jaká rizika přináší tzv. "zbytkový" alkohol za volantem a mnohem více se dozvíte v tiskové zprávě BESIPu vydané 29. 12. 2016 jako varování před jízdou po požití alkoholu.
datum: | 06.05.2022 |
sekce: | Kontakt |
článek: | Hlavní |