Výchova ke zdraví

Zhoubným nádorem (rakovinou) obecně nazýváme onemocnění, za nímž se skrývá skupina více než 100 různých chorob. Ačkoliv se každý druh od jiného liší v mnoha ohledech, všechny mají společný, alespoň v určité fázi, nekontrolovatelný buněčný růst buněk, které se vymkly kontrolním mechanismům vlastního organismu. Zhoubné nádory mohou ničit okolní tkáně a orgány, mohou působit jejich rozklad a mohou také vytvářet dceřinná nádorová ložiska i ve velmi vzdálených místech od původního zdroje - metastazovat do ostatních částí organismu.

Vznik nádorových onemocnění souvisí s celou řadu faktorů. Jsou to faktory, které lze ovlivnit obtížně anebo vůbec (genetické vlivy), na druhou stranu je však řada faktorů, které jsme schopni ovlivnit velmi významně. U některých typů nádorů je způsob, jak se před nimi chránit již dobře znám a nemusí se vždy jednat o opatření nákladná či obtížná. První zásadou je být informován jak se chránit před různými typy nádorových onemocnění. Vedle omezení rizik ze způsobu života má další zásadní důležitost vyhledávání příznaků nemoci v době, kdy se nemoc ještě nevyvinula, jedná se o tzv. screening (sekundární prevence).
Mezi významné faktory, které vedou ke vzniku a rozvoji nádorových onemocnění patří životní styl. Zejména je to kouření, výživa, infekce, chemické, fyzikální vlivy a další. Vliv jednotlivých faktorů na vznik nádorů přibližuje tabulka níže.

Rizikový faktor	Procento pravděpodobnosti
tabák	29 -31 %
výživa	20 - 50 %
infekce	10 - 20 %
pohlavní hormony	10 - 15 %
elektromagnetické záření	5 - 6 %
alkohol	4 - 6 %
zaměstnání	2 - 3 %
znečistěné ovzduší	1 - 4 %
nedostatek pohybu	1 - 2 %
léky	méně než 1 %

(Doll R., 2001) Materiál použit z publikace SZÚ - Prevence nádorových onemocnění

Lze důvodně očekávat, že v průběhu příštích desetiletí bude objasněno stále více příčin vzniku nádorových onemocnění a tím i možnosti, jak ještě více snížit rizika z nich plynoucí. Otázkou však zůstává nakolik se podaří ovlivnit společnost i jednotlivce, aby pak ve svém chování jednotlivá preventivní doporučení, vědecky ověřená, respektovali.

Odhad rizika způsobeného KOUŘENÍM na vznik zhoubných nádorů dle lokalizace

onemocnění orgánu zhoubným nádorem	relativní riziko

plic	1 : 15
hltanu	1 : 10
hrtanu	1 : 10
jícnu	1 : 7
úst	1 : 4
pánvičky ledvinné	1 : 4
močového měchýře	1 : 3
prsu	1 : 25
slinivky břišní	1:2
jater	1:1,19
tlusté střevo a konečník	1 : 1,05

(Doll R., 2001) Materiál použit z publikace SZÚ - Prevence nádorových onemocnění a doplněn dle Doporučených postupů Primární prevence onkologických onemocnění (kolektiv autorů,2014)

Obecně se riziko onemocnění rakovinou zvyšuje s konzumací alkoholu a bylo zjištěno, že neexistuje bezpečná hranice. Zvláště u nádorů prsu se riziko zvyšuje o 25-30 % již při denním příjmu 20 g etanolu.Riziko tedy zvyšuje jakýkoli alkohol v libovolném nápoji bez ohledu na druh a koncentraci, jak dokládají studie publikované v odborných časopisech (Klinická onkologie, Speciál 2000, str. 8-16, Fiala, J., Derflerová Brázdová, Z. a zahraniční Ann Epidemiol 1992, 2(5):587-595). Ženy s vyšším rizikem rakoviny prsu by se proto měly rozhodnout k úplné abstinenci od alkoholu.

Aktualizováno dne 29.7.2014

Zhoubné nádory obyvatel Pardubického kraje

Zhoubné nádory jsou druhou nejčastější příčinou, na kterou lidé umírají v Pardubickém kraji i v České republice. Nádorová onemocnění tvoří zhruba 28% podíl z celkové úmrtnosti. Předpokládá se, že 5 – 10 % nádorů může mít dědičnou příčinu (nejčastěji se jedná o nádory prsu, vaječníku, kolorekta a dělohy). Bylo zjištěno, že nemocnost na zhoubné nádory je v Pardubickém kraji nižší, než ve většině krajích ČR (viz Obr.).

Obr. Výskyt zhoubných nádorů (včetně dg. C 44) v krajích ČR dle evropského standardu v letech 2006 - 2015

Zdroj: Zpráva o zdravotním stavu obyvatel Pardubického kraje

V roce 2016 zemřelo v Pardubickém kraji na zhoubné nádory 1 383 obyvatel a nově onemocnělo 4,5 tisíce obyvatel s trvalým bydlištěm v Pardubickém kraji. Trend úmrtnosti na ZN je celkově klesající, trend nemocnosti vzestupný, avšak v Pardubickém kraji je pozvolnější než v ČR. Zejména v případě celkové ženské úmrtnosti na nádory si Pardubický kraj stojí lépe, než je celorepublikový průměr v roce 2016 (o 5 %). Z hlediska okresů Pardubického kraje je dlouhodobě nejnižší úmrtnost na nádory v okrese Ústí nad Orlicí.

Nejvíce lidí, kteří umírají v důsledku onemocnění zhoubným nádorem (v Pk i ČR), trpělo na ZN průdušnice, průdušek a plic, s odstupem na ZN tlustého střeva, kolorekta, slinivky břišní, ledvin a močového ústrojí. Úmrtnost na ZN prsu a prostaty, což jsou nejčastější onkologické diagnózy, je v absolutních číslech na 6. a 7. pořadí. Po standardizaci dat se ale jedná o 2. nejčastější příčinu úmrtí na zhoubné nádory prsu u žen a ZN prostaty u mužů. U žen jsou v pořadí úmrtnosti na 3. místě ZN vaječníku (Dg. C 56, 57), teprve poté následují ZN tlustého střeva (dg. C18) a kolorekta (Dg. C 19-21).

Vlivem moderní zdravotní péče klesá, i přes rostoucí počet onkologických onemocnění, počet hospitalizací pro tyto diagnózy. Důvodem je nejen moderní léčba, ale též včasná diagnostika společně s informovaností veřejnosti o prevenci. V porovnání s celorepublikovými daty je za posledních deset sledovaných let (2006 - 2015) v Pardubickém kraji nadprůměrně více ZN kůže – melanomu (o 26 %), těla děložního (o 15 %), štítné žlázy (o 7 %) a prostaty (o 3 %). Právě melanom je agresivní onkologické onemocnění, kterému lze edukací veřejnosti předejít nebo jej včas vyléčit. 24 % úmrtí na zhoubné nádory postihuje obyvatele ČR před dosažením seniorského věku, tj. před dosažením 65. roku věku (tzv. předčasná úmrtnost). Na rozdíl od trendu v ČR roste v Pardubickém kraji výskyt ZN hrtanu. Incidence je v posledním sledovaném roce vyšší oproti ČR o 14 % (r. 2015).

Obr. Zemřelí v ČR v letech 2007- 2016 na zhoubný nádor průdušek a plic dle věku úmrtí

Z grafu je dobře patrné, že na rakovinu průdušek a plic umírají v České republice i mladí lidé. Nejčastější příčinou tohoto onemocnění je kouření. Jedná se tedy většinou o zbytečná úmrtí, jimž se dalo předejít.

Za nejvíce pozitivní lze v Pardubickém kraji považovat výrazně nižší výskyt zhoubných nádorů průdušek a plic (dg. C 33, C 34), než je obvyklý průměr v ČR. V roce 2011 a 2013 zde byla dokonce nejnižší nemocnost u mužů ze všech krajů ČR a 2. nejnižší nemocnost u žen v roce 2015. Nicméně trend nemocnosti, a současně s tím i úmrtnosti, je u žen mírně rostoucí (na rozdíl od mužů). Tento trend je zaznamenán celorepublikově. V desetiletém průměru je nemocnost na ZN průdušek a plic v Pardubickém kraji nižší o 21 % u žen, a o 13 % u mužů, než v ČR.

Mírně lepší situace je v Pardubickém kraji oproti celorepublikovému průměru u ZN kolorekta, ledvin, jater, žaludku a prsu. Přes rostoucí trend nemocnosti na zhoubný nádor prsu je v Pardubickém kraji průměrná desetiletá incidence nižší zhruba o 6 %.

Mnohem více se dozvíte v kompletním znění "Zpráva o zdravotním stavu obyvatel Pardubického kraje (2018)." Podkladem pro její zpracování byla data Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky.

Zpráva je k dispozici na webových stránkách Krajské hygienické stanice Pardubického kraje:

https://www.khspce.cz/zprava-o-zdravotnim-stavu-obyvatel-v-pardubickem-kraji/

Aktualizováno 19. 6. 2019

nahoru

Prevence rakoviny prsu

Rakovina prsu (karcinom prsu) patří k nejčastějším nádorovým onemocněním u žen. V České republice onemocní touto chorobou každým rokem přibližně 5000 žen. Z hlediska věku je četnost tohoto onemocnění pod 35 let méně častá a zvyšuje se po 45. roce věku ženy. Jedna třetina všech onemocnění je diagnostikována u žen pod 50 let. Nejvyšší nárůst onemocnění je zaznamenáván po 65. roce věku. Přestože bylo dosaženo velkého pokroku v diagnostice i komplexní léčbě, je procento úmrtí na toto onemocnění u nás jedno z nejvyšších na světě. Důvodem je zejména to, že značná část onemocnění je diagnostikována pozdě, v pokročilém stadiu. Základním předpokladem úspěchu léčby je včasná diagnóza. Účinným prostředkem včasného odhalení choroby je samovyšetřování a skríning prováděný prostřednictvím mamografie.

Ženám s vyšším rizikem ho pojišťovny hradí už od 40 let. Screeningová centra mají akreditaci ministerstva zdravotnictví a musí splňovat podmínky stanovené pro skreeningové centrum (vybavenost, kvalifikace personálu, vedení dokumentace a systém kontrol), jejichž cílem je udržení kvality skríningového procesu.