Výchova ke zdraví

Prevence nádorů

Melanom a jeho prevence

Maligní melanom (zhoubný nádor kůže) je závažné a záludné onemocnění, jehož výskyt v populaci obyvatel České republiky stoupá. Primární prevence je nejúčinnějších zbraní proti této chorobě.

Již ze všech možných údajů prakticky s jistotou víme, že sluneční záření a citlivá kůže kožního typu I, II jsou faktory, které výrazně zvyšují riziko vzniku maligního melanomu. Dalším faktorem je tzv. pozitivní rodinná anamnéza, což jinými slovy znamená, že ohroženou skupinou jsou ti jedinci, jejichž přímí pokrevní příbuzní již měli maligní melanom. Stejně tak to platí i pro jedince, kteří již onemocněli melanomem v minulosti. Tyto osoby mají 10 x větší pravděpodobnost opětného vzniku melanomu než ti, kteří ještě melanomem neonemocněli. Osoby, které mají na kůži větší počet pigmentových znamének, mají také zvýšené riziko vzniku melanomu. Protože se předpokládá, že tato znaménka se vytvářejí v útlém dětství působením ultrafialového záření, je jedním z preventivních mechanismů účinná ochrana dětí před sluncem. Někdy se na vzniku melanomu spolupodílí i oslabený imunitní systém organismu. Protože předky, ani vzhled své kůže, si vybrat nemůžeme, zbývá nám pro účinnou prevenci ochrana proti slunečnímu záření.

Která za složek slunečního světla je vlastně pro vznik melanomu ta nejnebezpečnější? Sluneční záření se skládá kromě viditelného světla z infračervených paprsků, které zodpovídají za tepelné vlastnosti slunce, a ultrafialového záření, které má významné biologické účinky. Z hlediska vzniku nádorových onemocnění je rozhodující především záření v ultrafialové oblasti. Ultrafialové spektrum dělíme na 3 části: UVA, UVB a UVC.

Nejkratší vlnovou délku a tím i největší riziko pro vznik nádorů má UVC záření. Jeho vlnová délka se pohybuje mezi 200-290 nm. Obrovská výhoda této vlnové délky z hlediska zdravotního rizika je v tom, že je díky své malé energii fotonů pohlcováno kompletně v atmosféře, takže se s ním ve slunečním záření kromě kosmických výletů nesetkáme. Proč se o něm zmiňujeme? Je to proto, že člověk ve své vynalézavosti objevil rtuťovou tlakovou výbojku, která byla jedním z nejstarších zdrojů ultrafialového záření používaných k léčebnému a kosmetickému ozařování. Tato výbojka však měla obrovskou nevýhodu v tom, že emitovala 65% záření v UVC části ultrafialového spektra. Proto dnes používáme tzv. horské slunce, jehož zdroj je na bázi právě rtuťové tlakové výbojky, pouze jako germicidní lampu, k desinfekci laboratoří nebo operačních sálů v době, kdy v místnostech není přítomen personál.

Sluneční světlo tedy dopraví na zemský povrch převážně UVB a UVA záření. Pro informaci má UVB záření kratší vlnovou délku (290-320 nm), tedy nižší energii, nižší průnik do kůže i atmosférou, ale závažnější biologické účinky než UVA (320-400 nm).

Opalující se ženy by možná mohlo, spíše než strašení rizikem vzniku melanomu vyvolaným UVB zářením, odradit od chytání bronzu to, že UVA záření (mimochodem hlavní vlnová délka v lampách v soláriích) vyvolává rychlejší stárnutí kůže. Čím je to způsobeno? Jeho delší vlnová délka dodává záření větší energii a tím usnadňuje jeho průnik do hlubších partií kůže, konkrétně do její střední vrstvy (škáry), která obsahuje různé druhy vláken, zodpovídajících za kožní pružnost. UVA záření vyvolává v těchto vláknech chemickou a strukturální přestavbu, která zhorší jejich funkční vlastnost. Stručně řečeno vede k vytvoření kožních vrásek.

Vraťme se však k UVB záření, o kterém jsme si řekli, že je pro vznik maligního melanomu pravděpodobně nejvýznamnější. Souvisí to s empirickou zkušeností, že maligní melanom vzniká spíše u osob, které se v minulosti často na sluníčku spálily, třeba až do vzniku puchýřů, jiné kožní nádory se tvoří v souvislosti s chronickou expozicí UV záření. Po přečtení předchozích řádků již víme, že bychom měli společně s UVA zářením bránit i průniku do kůže. Určitě se mnohá z žen ptá: „Jak to udělat? Zhnědnutí kůže mě činí atraktivní vůči okolí, a proto se slunci musím vystavovat.“

Jak se tedy máme chovat, abychom škodlivé účinky ultrafialového záření na kůži omezili na co nejmenší míru?

Ideální samozřejmě je omezit pohyb na přímém slunci co nejvíce. Pokud to nelze, snažíme se vyvarovat pobytu na slunci v době mezi 11.-15. hodinou, kdy je UVB záření atmosférou nejméně filtrováno, protože dopadá ze slunce na zemský povrch skrze atmosféru její nejmenší tloušťkou. Snažme se pohybovat ve stínu budov, pod stromy, pod slunečníkem a podobně a zároveň kryjme kůži co nejvíce oděvem.

Při ochraně proti přímému ultrafialovému záření na kůži použijme ochranný faktor. Odborníci se shodují na tom, že i pro každodenní přecházení po městských ulicích by měl mít člověk ošetřenu kůži s fotoprotektivním faktorem 15. Co to ale vlastně ten faktor je? SPF, jak se odborně ochrannému faktoru v krémech říká, uvádí, jaká část ultrafialového záření se při jeho použití dostane do kůže. Tak např. faktor 10 propustí do kůže 1/10 ultrafialového záření a zjednodušeně řečeno prodlouží náš pobyt na slunci 10krát při vzniku stejných škod (např. zčervenání) jako bez použití tohoto faktoru.

Ochranné faktory jsou buď na chemické nebo fyzikální bázi. Z fyzikálních prostředků je typickým příkladem oxid zinku nebo titanu. Jedná se o rozemletý prášek, který je přimíchán do krémové nebo jiné báze a vytváří na kůži jemný ochranný film, který ultrafialové záření odráží. Tento ochranný film nám díky své viditelnosti signalizuje, zda je naše kůže stále ještě účinně ošetřena. Známe to např. z různých tyčinek na rty, které používáme při alpském lyžování. Nutno podotknout, že v dnešní době jsou moderní fyzikální faktory tak jemně dispergovány v základu, že nemusí být vždy viditelné, což je z hlediska detekce účinku nevýhoda, ale z hlediska kosmetického je to komfortní. 

Chemické faktory proti UV záření fungují mechanismem pohlcování fotonů ultrafialového záření, jejichž energie se díky chemické reakci přeměňuje na neškodné teplo. Moderní fotoprotektivní prostředky s vysokým ochranným faktorem používají obvykle kombinaci obou typů výše uvedených látek.

Používání prostředků s ochrannými faktory proti UV záření vyžaduje dodržování určité strategie, která zajistí dostatečnou ochranu, která je deklarována na příslušném balení. V zásadě platí, že prostředek nanášíme na kůži v dostatečném množství alespoň 20 min. před pobytem na slunci a tuto aplikaci podle druhu prostředku a chování na slunci pravidelně během dne opakujeme. Při koupání je nutné nanášet prostředky označené jako water-resistant každých 40 min. a water-proof každých 80 min. Možná se ptáte, proč se má člověk chránit před UV zářením, když je schován pod vodou. To je ale školácká chyba, voda proti ultrafialovému záření dostatečně nechrání. I bez koupání opakujeme aplikaci ochranného prostředku každé 2 hodiny, faktor totiž odplavuje pot a některé chemické faktory ztrácejí při přeměně ultrafialových paprsků na teplo své ochranné vlastnosti.

Stoupáme-li do hor, s každými 300 metry se zvýší intenzita ultrafialového záření o 4 %, se zvýšením dávky záření musíme počítat také při odrazu od vodní hladiny nebo sněhu. S přibližujícím se rovníkem stoupá dávka UV záření – např. ve srovnatelné nadmořské výšce na polárním kruhu je množství ultrafialového záření při jasném slunečném dnu ve stejnou denní dobu a ročním období 5krát nižší než v tropické oblasti.

Všechny tyto výše uvedené parametry spolurozhodují o volbě intenzity ochranného faktoru, dále přihlížíme i k tomu, jaký fototyp daný jedinec má (viz. test fototypu na těchto internetových stránkách). Je třeba upozornit, že děti do 1 roku nevystavujeme ultrafialovému záření vůbec. Vyplývá to ze zkušenosti, že dětská kůže je citlivější a snadno se spálí. Navíc v poslední době bylo vědecky prokázáno, že mateřská znaménka přibývají po expozici ultrafialovému záření v útlém dětství. Již jsme si uvedli, že zvýšený počet mateřských znamének zvyšuje riziko vzniku maligního melanomu, a proto je bezpodmínečně nutné děti před UV zářením ochránit.

Občas se setkáváme s námitkami, že ultrafialové záření má i příznivé efekty na organismus jako je přeměna vitamínu D na jeho účinnou formu, pozitivní vliv na psychiku nebo léčebné účinky v rámci fototerapie některých kožních chorob. Všechno to je naprostá pravda, avšak např. ultrafialového záření pro přeměnu dostatečného množství účinného vitamínu D stačí ta malá část, která se do kůže i přes všechny ochranné postupy přesto dostane. Léčebné použití ultrafialového záření probíhá za přísně definovaných podmínek a lékař při volbě tohoto terapeutického postupu vždy zvažuje, zda bude pacienta léčit prostředky, které poškozují svými nežádoucími účinky jiné části organismu anebo přímo kůži. Při chronických kožních chorobách se většinou tyto postupy střídají, aby organismus nebyl zatěžován stále stejnou škodlivinou.

Sečteno a podtrženo - jedinou účinnou prevencí proti vzniku maligního melanomu je promyšlená ochrana před ultrafialovým zářením ze slunce i z umělých zdrojů.

Zdroj: Článek byl po úpravě převzat z www.melanom.cz

Vloženo 28. 3. 2017

Digitální epiluminiscenční videomikroskopie

- vyšetřovací metoda, nyní hrazená ze zdravotního pojištění, na specializovaných pracovištích. 

Přístroje pro vyšetření mateřských znamének (pigmentových névů) jsou opatřeny speciálním softwarem umožňujícím na principu tzv. neuronových sítí vyhodnocování obrazu, nejčastěji za využití tzv. ABCDE kritérií. Jde o zhodnocení symetričnosti (A – asymmetry), ohraničení (B – border), barevných změn (C – colour), průměru (D – diameter) a kožní struktury (E – elevation). Čím více kritérií je pozitivních (znaménko je nepravidelné, neostré, nestejně zabarvené, větší než 5 mm, vyvýšené), tím je větší pravděpodobnost, že se jedná o maligní melanom. Obraz může být porovnán se záznamy v paměti počítače; takové přístroje vykazují i určitou „samovýuku“. Výstup je možný i na e-mail, což poskytuje možnost telekonzultací. Všechny záznamy je možné registrovat a ukládat na CD, případně barevně tisknout.

Výkon musí indikovat ošetřující lékař podle zjištěného nálezu. Rozhodně neplatí, že každé podezřelé znaménko se musí vyšetřit digitálním dermatoskopem, běžně se používají optické dermatoskopy (mají 10násobné zvětšení, neumožňují uložení obrázků v dokumentaci pro další kontrolu). Pokud chce pojištěnec absolvovat vyšetření digitálním dermatoskopem jen preventivně, na vlastní žádost, musí si ho uhradit, stejně jako pokud by chtěl vyšetřit častěji než 1x za 3 měsíce, což je limitace pro úhradu výkonu z veřejného zdravotního pojištění.

Vyšetření provádí i řada nesmluvních poskytovatelů zdravotních služeb. Obvykle udávají cenu za vyšetření 1 znaménka cca 200-400 Kč plus za každé další cca 50 Kč, nebo bývá cena stanovena „v pásmech“, např. pro 2-5, 6-10, nad 10 znamének. VZP nabízí v rámci prevence melanomu svým klientům, a to dětem i dospělým, příspěvek na vyšetření digitálním dermatoskopem až do výše 500 Kč.

Zdroj informace: Zdraví.e15.cz, ze dne 4.8. 2015

Vloženo 10.8.2015

Roadshow - veřejná osvětová akce ve vybraných městech ČR

Celorepubliková ROADSHOW aneb projekt „Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR – screeningové programy“, který je financován ze zdrojů Evropské unie a částečně ze státního rozpočtu. Se začátkem roku 2015 odstartovala již třetí etapa tohoto projektu, který potrvá do 30. června 2015. Jeho cílem je zvýšení návštěvnosti preventivních vyšetření tří nejrozšířenějších nádorových onemocnění v České republice – rakoviny tlustého střeva a konečníku, rakoviny prsu a rakoviny děložního čípku.

Projekt podporuje celorepubliková informační kampaň, jejíž součástí je osvětová roadshow.

Roadshow jsou informačními a osvětovými akcemi, které pomáhají zvýšit povědomí veřejnosti
o prevenci rakoviny. Za účasti významných lokálních osobností a odborníků z řad lékařů nabízí osvětový program, který všem přítomným poskytne informace o možnostech prevence vybraných nádorových onemocnění a návštěvě screeningových programů. Odborníci jsou po celou dobu roadshow k dispozici všem příchozím, kteří s nimi mohou konzultovat své individuální dotazy.

Příchozí budou na roadshow také moci napsat svým blízkým osobní vzkaz a motivovat je tak k návštěvě preventivního vyšetření stejně tak, jako to v informační kampani dělají Chantal Poullain, Ilona Svobodová a Jan Čenský.

Aliance žen s rakovinou prsu během roadshow nabídne poradenství vyškolených pracovnic
z partnerských organizací Aliance. Návštěvnice si budou moci vyzkoušet a naučit se samovyšetření prsu na speciálních modelech. Roadshow podporují Aliance žen s rakovinou prsu, Dialog Jesenius / Ruce na prsa, Liga proti rakovině, České ILCO. Další informace k roadshow najdete na webu MZČR www.bezrakoviny.cz.

Více informací o projektu a roadshow » ke stažení.

Vloženo 22. 4. 2015